Malá královna

10. listopadu 2007 v 12:07 |  Literatura - Slohy
Tak bychom mohli nazvat Hanýžku Královou,která se nebála ani býka a už v jedenácti letech vyháněla každý den ráno krávy na pastvu a večer se s nimi vracela zpět. Knížku Hanýžka a Martínek o ní napsal její syn Jindřich Šimon Baar. Byla to velmi hezká,šikovná dívka s tmavými vlasy a kuráží kterou jí mnozí chlapci záviděli.
Když se Hanýžka usmála vypadala jako rozkvetlá růže. Krásná,ale nebezpečná. Ale i jí úsměv z tváře občas zmizel. Když jednou ve škole nedokázala vypočítat matematický příklad za strachu utekla a s nemenším strachem se loudala domů. Tatínek jí nakonec dovedl zpátky a z Hanýžky se stala pilná žákyně. Měla krásný hlas,který nejlépe vynikal když zpívala a zpívala často. Bylo to velmi živé děvče chvíli se klouzala po silnici s Martinem a za okamžik už byla doma a pomáhala mamince. Pro Hanýžku nebyl nejoblíbenější dárek nějaká dobrota či sukně ,ale maminčina pochvala.
V jejím životě byli dva chlapci. Velký a slabý Tomášek,kterého se zastávala když mu ostatní ubližovali a kterého si jednou vzala. A malý,silný Martínek,toho měla ráda pro jeho odvahu a nesnášela proto,že ubližoval Tomáškovi a nerad prohrával.
Jak ona měla ráda zvířátka,tedy kromě žab a ještěrek,těch se štítila. Ale jelikož měli hospodářství mohla se žábám vyhnout a starat se o koně,krávy,králíky a mamince pomáhat na zahradě na poli.
Maminka by byla bez Hanýžky jako bez ruky. Hanýžka poklidila,postarala se o dobytek,pohlídala své dvě sestřičky a ještě si u toho s chutí zazpívala. I tatínek si říkal,že z ní vyroste krásná a pracovitá žena. On to vlastně věděl,byla přeci po jeho ženě Marjánce.
Hanýžka byla ráda dítětem,protože sáňkování,koulování,hraní si u kostela nebo na pastvě byla přeci náramná zábava. Také ráda ráda pomáhala nejvíc mamince a Tomáškovi,který sice svou nešikovností odpuzoval její čisté srdíčko,ale přeci jen ho měla ráda,protože k ní byl hodný,ale navíc měl sáňky a koupený míč.
Z Hanýžky opravdu vyrostla dobrá žena,matka spisovatele Jindřicha. Byla věrná svému manželovi,ale jako každá žena měla i ona ve svém srdci třináctou komnatu. A v ní navždy zůstal milován Martínek Klika. Kterého viděla ve svých dvanácti letech,když se šel učit řezníkem do rodného Klenčí se už nikdy nevrátil. A pak se s ním setkala až když byla babičkou a on jako starý pašerák umíral. A přece si ta dvě srdce za tu chvíli stačila říci více než jiná za celý život.Má Malá královna byla zosobněním krásy,lásky a čistoty proto ji mám tak ráda.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama