Polednice

25. února 2008 v 18:57 | Petra Kusá |  Karel Jaromír Erben - Kytice
Polednice

U lavice dítě stálo,
zplna hrdla křičelo.
"Bodejž jsi jen trochu málo,
ty cikáně mlčelo.

Poledne v tom okamžení,
táta příde z roboty:
Amě hasne uvaření
pro tebe , ty zlobo , ty!

Mlč! Hle husar a kočárek -
hrej si ! - tu máš kohouta!" -
Než kohout, vůz i husárek
bouch, bác! letí do kouta.

A zas do hrozného křiku -
"I bodejž tě sršeň sám - !
Že na tebe, nevzbedníku,
Polednici zavolám!

Pojď si proň, ty Polednice
pojď, vem si ho - zlostníka!" -
A hle, tu kdos u světnice
dvéře zlehká odmyká.

Malá, hnědá, tváře divé
pod plachetkou osoba;
o berličce hnáty křivé,
hlas - vychřice podoba!

"Dej sem dítě!" - "Kriste Pane,
odpusť hříchy hříšnice!"
Div že ji smrt neovane,
Ejhle tuť - Polednici!

Ke stlo se plíži tiše
Polednice jako stín:
matka hrůzou sotva dýše,
dítě chopí na svůj klín.

A vinouc je, zpět pohlíží -
běda, běda dítěti!
Polednice bliž se plíží,
blíž - a již je vzápětí.

Již vztahuje po něm ruku -
matka tiknouc ramena:
"Pro Kristovu drahou muku!"
klesá smyslů zbavená.

Tu slyš: jedna - druhá - třetí -
poledne zvon udeří;
klika cvakla, dvéře letí -
táta vchází do dveří.

Ve mdlobách tu matka leží,
k ňadrům dítě přimknuté:
matku vzkřísil ještě ztěží,
avšak dítě - zalknuté.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 markéta pytlová markéta pytlová | 6. října 2009 v 17:05 | Reagovat

polednice

2 dan dan | 18. října 2010 v 20:37 | Reagovat

nepěkný konec

3 Zpytihněv Zpytihněv | 18. října 2010 v 20:38 | Reagovat

ne moc dobrej konec

4 Pitrýsek Pitrýsek | 24. října 2010 v 17:57 | Reagovat

Mě se zdá na tu bídu docela pozitivní, aspoň někdo přežil!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama