Kapitola 6.

4. prosince 2010 v 20:04 | Petra Kusá |  Kráska a Zvíře (HP povídka)
Kapitola 6.


3.října


Bože, já se snad zblázním. Vím, že jsem si myslela, že jsem do Blacka zamilovaná, ale asi to byl opravdu omyl. Momentálně jsem z něj totiž absolutně na prášky. Pořád na mě tak "nenápadně" kouká. A dneska ráno mi na nočním stolku ležela obrovská kytice růží s lístečkem: "Od tajného ctitele." Bohužel ten ctitel nezůstal tajný dlouho. Mám pocit, že mě snad i sleduje, protože pokaždé když se otočím, vidím ho jak lelkuje opřený o stěnu jen pár metrů za mnou a tak je to celý den. James a jeho ostatní kamarádi z něj maj srandu a i Lily se chvilku bavila na náš účet. Celý dnešní večer jsem strávila vknihovně a hledala nějaký způsob, jak zastavit to, co jsem udělala. Našla jsem jednu hodně starou knihu a tam se píše, že je několik způsobů, jenže. Pouze mořské panny vědí, jak ta kouzla provádět. To by mě teda zajímalo jak, a hlavně rychle. Mám pocit, že tu věc se Siriusem dlouho nevydržím!


Večer jsem si šla zaplavat do jezera, dávala jsem si pozor, aby mě nikdo nesledoval, jenomže jen co jsem se vynořila nad hladinu, uviděla jsem na břehu sedět Blacka a jeho kámoše. Krve by se ve mně nedořezal, sice mi bylo jasný, že si mé malé tajemství nenechal pro sebe, ale že mě bude ukazovat jako nějakou atrakci, to jsem fakt nečekala.
"Ahoj kočko, přišlo mi složitý to klukům vysvětlovat a tak jsme tady." Já toho Blacka snad vopravdu přerazím. Nechybělo moc a ublížila bych mu jako včera. Zabránil mi vtom pohled na Jamese a Remuse, nic totiž nechápali, zvody mi koukala pouze hlava a ramena, takže jediné co si mohli vtu chvíli myslet bylo…
"Siriusi a co máme vidět?" Zeptal se James a Remus nezůstal po zadu.
"Jo, jak se tady nahá koupe? Fakt super." Pak se na mě omluvně otočil a rychle dodal:
"Ne, že bys nebyla hezká to ne, ale…" Evidentně byl ve velkých rozpacích, tak jsem se rozhodla je vzít na milost.
"Já to chápu Remusi, ukážu Vám co má Black na mysli." A plavala jsem směrem k nim, když už jsem byla u břehu, požádala jsem je jestli by mi nepomohli ven. Kluci mě chytili za ruce a společnými silami mě vytáhli z vody. Kdyby na nás někdo koukal musel by se smát. Dokážete si představit tři kluky na břehu jezera a mezi nimi mořskou pannu? Musím říct, že to kluci vzali dobře a chtěli vědět jestli něco umím. Moc ráda jsem jim ukázala svá kouzla, bylo to tak hrozně jednoduché být sama sebou. Prostě a jednoduše jsem vztáhla ruku k nebi a spustila déšť, potom jsem ho jediným lusknutím prstů zastavila. Mávla jsem směrem k hladině jezera a za několik okamžiků se zvedla obrovská vlna valící se přímo na nás, kluci se chtěli zvednout a utéct pryč, ale zadržela jsem je a jakmile byla vlna jen pár metrů od nás, foukla jsem a vlna se rozplynula.
"To je úžasné, vůbec nechápu jak to děláš." Ječel nadšeně James.
Remus byl trochu zdrženlivější, ale taky se mu to líbilo. No a Black, hmm, řekněme, že ten byl poslední dobou tak nějak nadšený vším co se mě týkalo. Když jsem o něm tak přemýšlela něco mě napadlo. A totiž, co spolehlivě zničí lásku? Nevěra! Vím, že nebylo dobré o tom přemýšlet, ale Remus přece neměl žádné děvče a nejspíš nebyl ani zamilovaný. Zatímco kluci klábosili o tom, co viděli, jsme se osušila horkým vzduchem z mé dlaně a běhěm pár vteřin jsem na sobě měla normální oblečení. Kluci na mě koukali jako na vyoranou myš, ale já musela využít příležitosti, chytila jsem Remuse kolem krku a začala se pomalu přibližovat k jeho rtům. Hlavou se mi honilo spoustu věcí, možná, že bych mohla mít Remuse ráda je to příjemný kluk, docela pohledný a navíc to není takový frajírek a děvkař jako Sirius. Bože, jsem hrozná mrcha, takhle hnusně využít kamaráda! Konečně jsem ho políbila. Za sebou jsem uslyšela Jamesův smích a Siriusovy nadávky. Když jsem se od Remuse odtrhla a podívala se na Blacka pochopila jsem, že to zabralo. Totiž, jakoby mu z očí spadl nějaký závoj, byli teď mnohem jasnější než před několika minutami. Ale bylo v nich i hodně rozhořčení. Remus mě během polibku držel za ruku a jak jsem si teď všimla nepustil ji.
"Teda vy jste mi dvě hrdličky, asi bysme měli jít Tichošlápku, ať je nerušíme." Chechtal se James. Sirius se vztekle zvednul a následoval Jamese do hradu. Zůstali jsme s Remusem na břehu sami. Jakmile kluci odešli pustil moji ruku. Chtěla jsem mu všechno vysvětlit.
"Remusi musíš něco pochopit…" Ale přerušil mě.
"Nemusíš Naomi, všechno mi už teď dává smysl. Četl jsem totiž moc hezkou knížku, když si totiž naznačila, že se taky vněco měníš, dal jsem se do pátrání a něco si půjčil v knihovně. Většinou to bylo na nic, ale našel jsem knihu o mořských pannách, kde bylo všechno do detailu vypsáno." Teď jsem zase nic nechápala já a nejspíš to na mě bylo vidět, protože Remus pokračoval.
"No víš, o tom kdy se měníte, jaké máte vlastnosti a i to o těch polibcích. Takže potom co jsem před chvílí uviděl, že skutečně jsi mořská panna, jsem pochopil co je se Siriusem. A že jediná možnost jak to zrušit je políbit někoho jiného, ale musíš být přitom v lidské podobě."
"Takže se na mě nezlobíš?"
"Ne, jen je mi trochu líto, že… ale to nic."
"Že, co?
Řekni mi to Remusi, prosím."
"Je nejvyšší čas jít do hradu, brzy už bude svítat."
Celou cestu až do společenské místnosti mezi námi nepadlo jedniné slovo, až na úpatí schodiště k dívčím ložnicím se se mnou Remus rozloučil.
"Dobrou noc, Naomi."
"Dobrou, Reme." A když jsem se nahoře otočila stál stále dole a díval se za mnou. Myslím, že vím co se děje a horoucně doufám, že se mýlím.

4. října
Vše se vrátilo do pomerně normálních kolejí. Až na to, že mě teď James neustále pošťuchuje, Remus se tváří jakoby nic a Black se mnou nemluví. Lily nic nechápe, ale já nemám moc náladu na vysvětlování. Stále mi totiž vrtá hlavou to, co se stalo včera mezi mnou a Remem, vůbec nevím co si mám o jeho chování myslet. Ještě, že je dneska sobota. Je totiž první v tomto roce kdy můžeme jít do Prasinek. To je, jak jsem slyšela zcela kouzelnická vesnice se super obchůdky. Vyrazili jsme s Lily něco málo po desáté. Ve vesničce jsme byly za necelou půlhodinu. Ulice už byly plné bradavických studentů, kteří si nadšeně sdělovali co si kde koupí. Jakmile jsem spatřila vývěsní štít Tří košťat, zamířila jsem tam, ale Lily mě zastavila.
"Víš já to tam nemám moc ráda, je tam moc hluku, ale znám tady takou jednu malou útulnou
čajovnu. Slibuju, že se ti tam bude líbit." Když na mě zamrkala těma smaragdovýma očima nešlo nepodlehnout. Plně jsem chápala Jamese, že byl do ní zamilovaný, je to fakt nádherná osůbka. Ale abych neodbíhala, zavedla mě tedy do jedné zastrčené uličky. Už zdálky mě uhodila do očí růžová cedule s nápisem:
Čajovna u madame Pacinkové
Radši jsem ani nepřemýšlela o tom jak to vypadá vevnitř, ovšem to co jsem záhy spatřila, zdaleka předčilo moje očekávání. Všechno bylo růžové s mašlemi a kytičkami a za pultem stála postarší plnoštíhlá dáma ve fialkové robě. Poté co jsem si vše prohlídla jsem začala zkoumat i hosty. Povětšinou tam byli zamilované dvojice. K mému velkému překvapení tam byl i brácha a naproti němu seděla příjemná brunetka. Drcla jsem do Lily ať se taky podívá, zrovna se totiž začali líbat. Počkej brácha, to ti nezapomenu, žes mi nic neřek. Však já z tebe vypáčím, kdo to je. Madame Pacinková nám brzy donesla objednaný čaj, po jeho vypití jsme se už v čajovně dlouho nezdržovali. Myslím, že i Lily cítila takový zvláštní pocit, totiž, že všechny dívky tam měly chlapce. Proto jsme raději zašli ještě do krejčovství, Medového ráje a nakonec i k Taškářovi, kde jsme narazili na Poberty. Myslím, že byli dost překvapení, když nás tam uviděli, zvlášť vzorňačku Lily. Naštěstí už byli na odchodu. Musím říct, že jsem si tam pořídila pár, docela chtrých věciček. Třeba samonamáčecí brk a umělého pavouka pro Lily (nesnáší je) Nakonec jsme přece jenom šli posedět ke Třem košťatům. Tam už seděla snad třetina školy včetně Pobertů. Naštěstí tam byl poslední volný stůl na úplně druhé straně lokálu. Objednali jsme máslový ležák a čekali až nám donesou naši objednávku.
"Naomi, víš nemyslím to nějak špatně, ale nestala si se náhodou místní sexbombou?"
"Jak to myslíš, proboha?" Musela jsem se řehtat, protože ona to myslela skutečně vážně.
"No, víš, nejdřív Black. To bylo hodně divný, protože většinou běhají holky za ním a ne on za nima. Ale to už je evidentně pryč. Ale jak tak koukám máš nového ctitele." A kývla ke stolu Pobertů, kteří se zrovna něčemu nahlas smáli. Sladce jsem se na ni usmála.
"Neboj, Lily, Jamese ti nechám..."
"Ale já nemyslím Jamese," přerušila mě.,"a ani Petr to není. Zkus Remusovi neublížit, ano?"
"Ale..." Nestačila jsem doříct a znovu mi skočila do řeči.
"Myslím, že už je čas jít." James totiž vstal od nedalekého stolu a sebejistě mířil k nám. Lily se však rychlostí blesku oblékla a zmizela ze dveří ještě dřív než se dostal on do půli cesty. Mě se taky nechtělo poslouchat jeho poznámky, takže jsem si vzala kabát, mávla mu na pozdrav a vydala se za Lily, ta na mě naštěstí venku čekala. Celou cestu do hradu jsme ani jedna nepromluvily ani slovo. Myslím, že to ani nebylo potřeba, každá se potřebovala vypořádat sama se sebou. Black je hezkej, to jo, ale Remus taky. Jenže Black je děvkař, to vím i bez toho, že mi to ostatní stále opakují. A Remus je milý, chytrý a zodpovědný. Jenže co když toho k němu necítím dost? V tom případě se totiž nemá smysl trápit, akorát bych mohla zničit naše přátelství.
Večer jsem se s bráchou sešla v knihovně. Měl mi toho hodně co říct.
"Hele bráško, dneska jsem se jen tak náhodou nachomýtla k tvé schůzce s jednou velice sympatickou slečnou.
Jakpak se jmenuje?"
"Tak náhodou jo?"
"Ano, čistě náhodou. Kdybys nebyl tak zaměstnaný, určitě by sis mě všimnul a určitě bys zaznamenal i to, že jsem tam byla s kamarádkou."
"No já jen, že když to tak pozoruju je o tebe v Bradavicích velký zájem..."
"No a, hele nezamlouvej to, jak se jmenuje?"
"Ty seš příšerně zvědavá, no jmenuje se Erika a je z Havraspáru, stačí? "
"Prozatím ano, ale nemysli si, že příště takhle budeš něco tajit." Potutelně jsem se na něj usmála, je príma mít takovýho bráchu.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Pitrýsek Pitrýsek | 15. prosince 2010 v 9:14 | Reagovat

Lidičky prosím vás na kolenou, vůbec nevím co mám dělat, dát je se Siriusem nakonec dohromady a zranit tak Remuse nebo naopak? Za jakýkoli názor budu vděčná... A na štědrý den tu bude další kapitola, to přísáhám a tentokrát přísahu neporuším, slibuji! Nebo bych ji mohla třeba zabít, nebo dát do kupy s někým úplně jiným...

2 Maya99 Maya99 | 15. prosince 2010 v 15:55 | Reagovat

Co třeba vymyslet lék na zrušení Siriusovi kletby, u čehož jí bude Remus pomáhat a pak je dát dohromady?

3 barushka barushka | 15. prosince 2010 v 16:42 | Reagovat

tak to ti neporadím :D sama nevím

4 Pitrýsek Pitrýsek | 15. prosince 2010 v 19:47 | Reagovat

Mayo myslíš, abych napsala celou novou kapitolu? A dát dohromady s kým?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama